S návratem houbařů do lesů přichází i riziko klíšťat. V lese na vás číhá víc nebezpečí, než si myslíte
S příchodem podzimních dešťů se české lesy opět plní houbaři. Pobyt na čerstvém vzduchu spojený s chůzí po nerovném terénu je skvělou formou pohybu, avšak přináší i některá zdravotní rizika. Vedle úrazů na mokrém povrchu či rizika otravy z neznámých hub bývá často podceňována aktivita klíšťat, která s koncem léta zdaleka nekončí.
Proč jsou klíšťata aktivní i na podzim a jak se správně chránit?
Přestože si klíšťata většina lidí spojuje především s jarem a létem, jejich výskyt není omezený pouze na nejteplejší měsíce. Rozhodující je nejen teplota, ale také vlhkost a konkrétní podmínky v přírodě. „Přestože se často hovoří o „jarním" a „podzimním" píku, klíšťata jsou víceméně aktivní po celé vegetační období. Současné klimatické změny vedou spíše k prodlužování období aktivity, kdy jsou podmínky pro klíšťata vhodné,“ upozorňuje doc. RNDr. Jan Votýpka, Ph.D., z Katedry parazitologie Přírodovědecké fakulty UK.
S příchodem houbařské sezony navíc do lesů míří výrazně více lidí. A právě to může podle odborníka přispět k nárůstu počtu lidí, kteří se s klíštětem setkají. „Je to tedy více změnou chování lidí a jejich častějšími výlety do přírody a na zahrady. Pokud začnou růst houby, do lesů vyráží výrazně více návštěvníků a roste tak i počet příležitostí ke kontaktu s klíštětem,“ dodává Votýpka.
Podzimní nárůst případů encefalitidy není výjimkou
Že nejde pouze o teoretické riziko, ukazují také data. V roce 2025 bylo v Česku zaznamenáno 703 případů klíšťové encefalitidy, z nichž 163 připadlo na září, říjen a listopad. Podzimní měsíce tak představovaly téměř čtvrtinu všech případů za celý rok. V roce 2023 byl podíl ještě vyšší – od září do prosince připadlo na toto období 34 procent celoročního počtu případů.
Počet případů může být na podzim spojený také s tím, jak se v daném roce vyvíjí houbařská sezona. „Například v letech, kdy se na podzim urodí hodně hub, vidíme v září až říjnu výrazný nárůst případů encefalitidy. Nejvíce onemocnění se objevuje během léta, tedy od června do srpna, nakazit se je však možné i mimo hlavní sezonu – případy se objevují i v listopadu, začátkem prosince nebo už v březnu a dubnu,“ říká MUDr. Aleš Chrdle, primář Infekčního oddělení Nemocnice České Budějovice.
Aktuální čísla navíc ukazují, že klíšťata představují významné riziko i letos. Do konce srpna bylo v Česku hlášeno 460 případů klíšťové encefalitidy a 10 683 případů lymeské borreliózy. Jen během srpna přibylo 125 případů encefalitidy a 2575 případů borreliózy.
Jak se v lese před klíšťaty chránit?
Základem je vhodné oblečení a kontrola po návratu z přírody. Do lesa se hodí světlé dlouhé kalhoty a rukávy, uzavřená obuv a repelent. Po příchodu domů je dobré prohlédnout celé tělo, včetně míst, kde se klíšťata často ukrývají. Kontrolu by měli podstoupit také děti a domácí mazlíčci a vhodné je zopakovat ji i následující den.
Přisáté klíště je potřeba co nejdříve odstranit a místo následně vydezinfikovat. Proti klíšťové encefalitidě existuje také očkování, které lze podle podkladu zahájit v průběhu celého roku.
Neznámou houbu raději neochutnávat
S houbařením samozřejmě souvisí také riziko otravy. Základní pravidlo je jednoduché – sbírat pouze houby, které člověk bezpečně pozná. Děti by navíc neměly ochutnávat neznámé houby ani lesní plody.
Při podezření na otravu není vhodné čekat, zda se objeví zdravotní potíže. Pomoci může Toxikologické informační středisko na číslech 224 91 92 93 nebo 224 91 54 02. Pokud je to možné, je vhodné uchovat také zbytky hub nebo pokrmu, který mohl být zdrojem otravy.
Mokré listí a kořeny mohou skončit úrazem
Podzimní počasí přináší do lesa další nástrahu – kluzký terén. Mokré listí, kořeny, prudké svahy nebo popadané větve mohou způsobit pád a následné zranění. Pomůže pevná obuv a dlouhé kalhoty, do batohu se hodí také malá lékárnička.
Při vážném úrazu, silném krvácení nebo poruše vědomí je nutné volat 155 nebo 112. Pokud zraněnému nehrozí další nebezpečí, neměli bychom ho zbytečně přemisťovat.
V odborné spolupráci: MUDr. Aleš Chrdle, doc. RNDr. Jan Votýpka, Ph.D
