Oteklé nohy po cestování: Kdy jde jen o následek dlouhého sezení a kdy může jít o trombózu
Oteklé kotníky, těžké nohy nebo nepříjemný tlak v lýtkách po několika hodinách v autě, autobuse či letadle zažil nejspíš téměř každý. Ve většině případů jde o běžnou reakci na dlouhé sezení a potíže po rozhýbání postupně zmizí. Pokud ale oteče pouze jedna noha, přidá se bolest, napětí nebo citlivost v lýtku, není radno příznaky přehlížet. Mohou totiž upozorňovat na hlubokou žilní trombózu.
Dlouhá cesta neznamená pro tělo jen několik hodin strávených v nepohodlné poloze. Pokud člověk dlouho sedí a téměř nehýbe nohama, krev v dolních končetinách hůře proudí zpět k srdci. Výsledkem mohou být oteklé kotníky, pocit těžkých nohou nebo nepříjemné napětí. Takové potíže jsou po delším cestování poměrně běžné a samy o sobě nemusí znamenat nic vážného. Důležité je ale všímat si toho, jak otok vypadá, zda se týká obou nohou a jestli se přidávají další příznaky.
Oteklé obě nohy většinou nejsou důvodem k panice
Pokud jsou nohy po dlouhé cestě pouze mírně oteklé, nebolí a po odpočinku nebo procházce se stav postupně zlepší, obvykle není důvod k obavám. „S pocitem oteklých a těžkých nohou se někdy setkal téměř každý – jen málokdo mu ale pravděpodobně věnoval zvýšenou pozornost. Pokud jsou končetiny oteklé jen mírně, nebolí a problém při odpočinku postupně odezní, není třeba se znepokojovat,“ vysvětluje Petr Diviš, lékařský ředitel SurGal Clinic. Pozornost je naopak namístě ve chvíli, kdy se potíže mezi jednotlivými končetinami výrazně liší.
Jedna oteklá noha je varovný signál
Právě jednostranný otok patří mezi příznaky, které by člověk po dlouhé cestě neměl automaticky přičítat únavě. Zpozornět je třeba zejména tehdy, pokud se současně objeví bolest, napětí nebo citlivost v lýtku.
„Pozornost si naopak zaslouží otok pouze jedné nohy, zvlášť pokud se přidá bolest, napětí nebo citlivost v lýtku. Kůže může být také teplejší nebo zarudlá. V takovém případě je vhodné co nejdříve navštívit lékaře,“ upozorňuje Petr Diviš.
Jednou z možných příčin je hluboká žilní trombóza (DVT). Při ní se v hlubokém žilním systému, nejčastěji v dolní končetině, vytvoří krevní sraženina. Ta může bránit normálnímu odtoku krve a způsobit právě otok, bolest nebo pocit napětí v postižené končetině.
Trombóza může vést k plicní embolii
Nebezpečí hluboké žilní trombózy spočívá mimo jiné v tom, že se část krevní sraženiny může uvolnit. Krevním řečištěm se následně může dostat až do plic a ucpat některou z plicních tepen. Vzniká plicní embolie, která může být v některých případech život ohrožující.
Varovné příznaky už proto nemusí souviset pouze s nohou. Náhle vzniklá dušnost, bolest na hrudi, zrychlený tep nebo vykašlávání krve vyžadují okamžitou lékařskou pomoc.
Kdo by měl být po dlouhé cestě obzvlášť opatrný?
Samotné dlouhé cestování ještě neznamená, že člověku trombóza hrozí. Podle českých odborníků je u zdravého člověka riziko cestovní trombózy nižší než jedno procento. S délkou nehybnosti ale roste a výrazněji se zvyšuje v kombinaci s dalšími rizikovými faktory.
Větší pozornost by měli svým potížím věnovat například lidé, kteří už trombózu prodělali nebo mají poruchu srážlivosti krve. Riziko může zvyšovat také její výskyt v rodině. „Riziko zvyšuje také nedávná operace, úraz, hospitalizace nebo jiné omezení pohybu. Roli může hrát i těhotenství, hormonální antikoncepce, vyšší věk, obezita či kouření,“ dodává Petr Diviš. Právě u těchto lidí je proto vhodné případné riziko řešit s lékařem ještě před delší cestou.
Jak se trombóza vyšetřuje?
Pokud lékař pojme podezření na hlubokou žilní trombózu, jedním ze základních vyšetření je ultrazvuk žil dolní končetiny. Ten umožňuje posoudit jejich průchodnost a odhalit případnou překážku. Podle situace mohou lékaři provést také krevní testy.
„Ultrazvuk pomáhá rychle rozlišit trombózu od jiných příčin otoku. Je šetrný, ale zároveň nám poskytuje důležitou informaci o stavu žil. Díky tomu můžeme zvolit další postup podle konkrétního nálezu a případnou léčbu zahájit včas,“ vysvětluje Lukáš Hruška, primář Centra zobrazovacích metod SurGal Clinic.
Pokud se trombóza potvrdí, většina pacientů dostává protisrážlivou léčbu, která brání dalšímu zvětšování sraženiny. Náročnější zákrok je podle lékařů potřeba pouze u vybraných případů, například pokud je sraženina čerstvá, rozsáhlá a zasahuje velké žíly v oblasti třísla nebo pánve.
Nejlepší prevencí je během cesty pravidelně rozhýbat nohy
Dobrou zprávou je, že základní prevence je poměrně jednoduchá. Největším problémem je dlouhodobá nehybnost, proto je důležité nenechat nohy několik hodin bez pohybu.
Při cestě autem pomohou pravidelné přestávky spojené s krátkou procházkou. V letadle nebo vlaku je vhodné podle možností čas od času vstát a projít se. I při sezení lze nohy jednoduše procvičovat – například střídavým zvedáním pat a špiček nebo kroužením kotníky.
U lidí s vyšším rizikem mohou připadat v úvahu také kompresní punčochy. Jejich vhodnost je ale lepší před delší cestou konzultovat s lékařem. Totéž platí pro případnou preventivní léčbu. Protisrážlivé léky by člověk neměl užívat preventivně na vlastní pěst.
Na příznaky si dávejte pozor i po návratu
Pocit, že po návratu z dovolené už nebezpečí pominulo, může být zavádějící. Trombóza spojená s dlouhým cestováním se totiž nemusí projevit přímo během cesty.
Podle dostupných dat se u trombóz spojovaných s leteckým cestováním většina případů projeví během prvního až druhého týdne po letu. Pokud se tedy v následujících dnech objeví nevysvětlitelný otok pouze jedné končetiny, bolest nebo napětí v lýtku, není vhodné příznaky automaticky připsat únavě po dovolené.
„Pokud se po návratu objeví nevysvětlitelný jednostranný otok, bolest nebo napětí v končetině, je vhodné být ostražitý a automaticky je nepřičítat jen únavě z cestování,“ uzavírá Petr Diviš.
V odborné spolupráci: MUDr. Petr Diviš, Ph.D.
Zdroj: www.nzip.cz
