Alzheimer: Nemoc, která ohrožuje stále více lidí
Někdo o „Alzheimerovi“ vtipkuje jako o pánovi s německým jménem, který schovává klíče. Jenže legrační tahle nemoc vůbec není. Týká se stále více lidí, a než propukne se všemi příznaky, dlouhá léta o ní vůbec nemusíte vědět.
Zapomínání je lidské a se zvyšujícím se věkem a uspěchaným životním stylem je stále častější. Jenže zatímco někdy jsou poruchy paměti úplně normální, některé mohou být příznakem obávané Alzheimerovy choroby, která bývá nejčastější příčinou demence.
Popsal ji před více než sto lety německý psychiatr a patolog Alois Alzheimer. Od té doby se lékaři snaží najít účinný lék, ale zatím jde o nemoc nevyléčitelnou a dostupné léky mohou průběh choroby bohužel jen zpomalit. Jak se zvyšuje průměrný věk populace, pacientů přitom přibývá.
Nejde jen o zapomínání
Spousta z nás má Alzheimerovu chorobu spojenou jen se zapomínáním. Vždyť kolikrát si člověk není schopen vzpomenout třeba na jméno nějakého herce a glosuje to zpravidla slovy „já mám snad alzheimera“. Tato slova potvrzuje i profesor MUDr. Jakub Hort, Ph.D., neurolog z Neurologické kliniky 2. LF UK a FN Motol: „Lidé se domnívají a stěžují si, že je něco v nepořádku, když si nevybavují nějaké pojmy, názvy nebo jména. Jenže si neuvědomují, že jsou často ve stresu a jsou rozptylováni mnoha dalšími aktivitami. To nepovažujeme za nic nebezpečného. Něco jiného je, když člověk zapomíná časové údaje, ztrácí se v prostoru nebo například zapomíná používat nějaké spotřebiče. Tam je potřeba zpozornět.“
Jaké jsou tedy příznaky a jaký má nemoc vývoj?
V první fázi se zhoršuje krátkodobá paměť. Člověk si například v obchodě nevzpomene, co chtěl koupit. Zapomínání se postupně zhoršuje. Typické bývá, že si člověk vybavuje věci z dávné minulosti a rád o nich hovoří. Nepamatuje si však, co měl ráno k snídani. Později opakuje dokola ty samé věty, které však přestávají dávat smysl. Mění se pomalu osobnost a chování nemocného, který přestává poznávat své blízké, obviňuje je, že mu schovávají věci a lžou, přestává se orientovat v čase a prostoru, ztratí se i v důvěrně známém prostředí. Postupně přestává fungovat i tělesná schránka člověka. Pacient například necítí hlad či žízeň, neví, že je mu zima nebo že se mu chce na toaletu. Na konci pak poškozený mozek přestává řídit mimo jiné i imunitní systém a pacient s Alzheimerovou chorobou umírá, často na nějakou banální infekci, jako je třeba rýma, která se rozvine v zápal plic, protože se tělo nemá jak bránit.
Co se děje v mozku
Náš mozek je metabolicky velice aktivní. Během jediného roku vyprodukuje tolik zplodin, kolik sám váží. A právě některé z těchto zplodin mohou být toxické a způsobují neurodegenerativní onemocnění. U alzheimera se děje to, že se v mozku ukládají dva typy bílkovin. Jednou je beta-amyloid, který se ukládá mimo nervové buňky, a druhá je takzvaný tau protein, který se ukládá uvnitř nervových buněk. Tyto toxické shluky poškozují nervové buňky a jejich spojení, což je podstata Alzheimerovy choroby. Na rozvoji nemoci se přitom podílí řada faktorů, z nichž tím hlavním je věk. Zatímco výskyt nemoci v populaci ve věku mezi 65 a 74 lety je 3 %, mezi 75 a 84 lety je to už 19 % a po 85. roce věku dokonce 47 %. S trochou nadsázky se dá říct, že kdybychom žili každý minimálně do stovky, měli bychom alzheimera de facto jednou všichni.
Kromě věku ale svoji roli hraje také genetika a životní styl.
Vědci z Cambridgeské univerzity analyzovali dostupná data a stanovili sedm rizikových faktorů ovlivňujících vznik Alzheimerovy choroby. Roli hrají některá onemocnění, jako je například diabetes, vysoký krevní tlak, obezita, deprese, kouření, nedostatek fyzických aktivit, ale i nízká úroveň vzdělání.
Celý článek si můžete přečíst v aktuálním čísle časopisu Moje zdraví, které koupíte na stáncích. Předplatné pořídíte z pohodlí vašeho domova na www.ikiosek.cz/mojezdravi nebo přes predplatne.cnc@cpost.cz.
