Pět zlozvyků, které škodí očím. Dělá je téměř každý
Pálení, řezání, pocit písku v očích nebo rozmazané vidění. S podobnými obtížemi se dnes setkává stále více lidí. Na vině přitom nemusí být jen dlouhé hodiny u počítače. Zrak mohou zatěžovat i zdánlivé maličkosti, které děláme automaticky – od nedostatečného mrkání přes mnutí očí až po nesprávnou péči o kontaktní čočky. Některé z těchto návyků přitom mohou při dlouhodobém opakování představovat pro oči skutečný problém.
1. Při práci zapomínáme mrkat
Mrkání je pro zdraví očí mnohem důležitější, než si většina lidí uvědomuje. Běžně člověk mrkne přibližně 15krát za minutu, při soustředěném sledování monitoru nebo telefonu však frekvence mrkání výrazně klesá. Oční povrch se proto nedostatečně zvlhčuje a může se objevit pálení, zarudnutí, řezání nebo nepříjemný pocit cizího tělesa.
„Fyziologicky se mrknutí opakuje po třech až šesti sekundách. Mrkání rozprostírá slzný film po povrchu oka a zároveň napomáhá přirozenému odvodu slz. Slzný film je prvním optickým rozhraním oka, chrání rohovku i spojivku, zvlhčuje jejich povrch a má přirozené antibakteriální účinky,“ vysvětluje Pavel Stodůlka, přednosta sítě očních klinik Gemini.
Při dlouhém sledování obrazovky proto odborníci doporučují myslet na vědomé a úplné mrkání. Pomoci může také pravidlo 20–20–20 – každých 20 minut odvrátit zrak od obrazovky a alespoň na 20 sekund se podívat do vzdálenosti zhruba šesti metrů. „Poté několikrát vědomě pomalu a úplně mrkněte. Vhodná je i jemná masáž, která posiluje svaly kolem očí a podporuje tvorbu slz,“ dodává Stodůlka.
2. Večer usínáme s mobilem v ruce
Ještě poslední zpráva, video nebo několik minut scrollování sociálních sítí před spaním. Pro mnoho lidí jde o každodenní rituál. Obrazovky přitom mohou negativně ovlivnit především kvalitu spánku, což se následně může projevit také na stavu očí.
Displeje elektronických zařízení vyzařují světlo, jehož část tvoří modrá složka. Ta může ovlivňovat tvorbu melatoninu, hormonu důležitého pro regulaci spánkového cyklu. Nekvalitní nebo nedostatečný spánek pak může přispívat k únavě očí, pocitu suchosti či oteklým víčkům.
„Modré světlo, které vyzařují displeje elektronických zařízení i některé LED zdroje osvětlení, může negativně ovlivnit kvalitu spánku. Potlačuje totiž tvorbu melatoninu, hormonu, který se přirozeně vytváří za tmy a pomáhá řídit usínání i jednotlivé fáze spánku,“ upozorňuje Pavel Stodůlka.
Ani zapnutý filtr modrého světla proto nemusí znamenat, že je večerní používání elektroniky ideální. Odborník doporučuje dopřát očím před spaním skutečný odpočinek a televizi, počítač i telefon odložit přibližně hodinu před usnutím.
3. Mnutí očí považujeme za rychlou úlevu
Když oči svědí, pálí nebo jsou unavené, máme často tendenci si je promnout. Pocit úlevy je sice okamžitý, opakované a intenzivní tření ale může očím spíše uškodit. Mechanický tlak dráždí povrch oka a může poškodit drobné cévky spojivky. Při dlouhodobém a silném mnutí může podle odborníků docházet také ke změnám rohovky.
„Časté či příliš usilovné mnutí očí mechanicky dráždí rohovku a při dlouhodobém opakování může vést k jejímu ztenčení a deformaci, která se následně projeví zhoršeným viděním,“ říká Stodůlka. Zvlášť nebezpečné je mnutí v okamžiku, kdy se do oka dostane prach, písek, řasa nebo jiné cizí těleso. Třením může dojít k poškození povrchu oka a vzniku oděrky. Zároveň se zvyšuje riziko infekce.
Tlak při mnutí navíc krátkodobě zvyšuje nitrooční tlak. Opatrní by proto měli být zejména lidé s glaukomem. Následkem silného tření může být také podspojivkové krvácení.
4. Kontaktní čočky nosíme déle, než bychom měli
„Ještě jeden den“ s měsíční čočkou nebo opakované použití jednodenních čoček. Právě podobné zlozvyky mohou skončit mnohem nepříjemněji než jen podrážděnýma očima. Nesprávná péče o kontaktní čočky zvyšuje riziko očních infekcí a v některých případech může vést i k trvalému poškození zraku.
„Nejdůležitější je dodržovat předepsaný režim nošení a ‚nepřetahovat‘ stanovenou délku, to znamená jednodenní nosit pouze jeden den, čtrnáctidenní skutečně jen 14 dnů a měsíční maximálně měsíc. Důležité je také nespat s čočkami, které k tomu nejsou určené,“ upozorňuje Karel Liška, vedoucí optometrista oční kliniky Gemini.
U vícedenních čoček je nutné po každém vyjmutí dodržovat správný postup čištění a skladování v čerstvém roztoku. Jednodenní čočky patří po použití do odpadu. Rizikem je také používání stejného roztoku opakovaně nebo zanedbávání výměny pouzdra.
„Ve špatně udržovaném pouzdře se mohou množit bakterie, plísně i další mikroorganismy, které zvyšují riziko oční infekce. Důležité je také mít před každou manipulací s kontaktními čočkami důkladně umyté ruce,“ dodává Liška.
5. Sluneční brýle nesundáváme ani ve chvíli, kdy nejsou potřeba
Sluneční brýle mají při pobytu na ostrém slunci důležitou funkci. Kvalitní brýle s UV filtrem chrání oči před ultrafialovým zářením, a jejich používání je proto v létě rozhodně namístě. Problémem se ale může stát jejich nepřetržité nošení i v situacích, kdy intenzivní ochrana před sluncem není nutná.
Podle lékařů není vhodné trávit celý den v interiéru s velmi tmavými skly. Oko si může na nižší intenzitu světla subjektivně zvykat a následně může být citlivější na běžné osvětlení.
„Dlouhodobé nošení velmi tmavých brýlí i v interiéru může vést k tomu, že si oko ‚odvykne‘ od běžné intenzity světla a citlivost se subjektivně zvýší. Proto doporučuji používat tmavé brýle přiměřeně – především venku na ostrém slunci,“ uvádí Lucia Škrovinová, lékařka oční kliniky Gemini.
Sluneční brýle tak podle odborníků není nutné mít nasazené v restauraci, obchodním centru nebo jiném interiéru. Stejně tak nejsou automaticky potřeba ve stínu či při každém zatažení oblohy. Rozhodující je především intenzita světla a UV záření.
Oči si zaslouží odpočinek stejně jako zbytek těla
Mnohé z uvedených návyků mohou na první pohled působit banálně. Pokud se však opakují každý den po dlouhou dobu, mohou přispívat k podráždění a vysychání očí nebo zvyšovat riziko dalších problémů. Základem je proto dopřát očím pravidelné přestávky od obrazovek, dostatečně mrkat, vyhnout se mnutí a u kontaktních čoček důsledně dodržovat hygienická pravidla.
Pokud se pálení, bolest, výrazné zarudnutí, světloplachost nebo zhoršení vidění opakují či přetrvávají, není vhodné problém řešit pouze změnou návyků. V takovém případě je namístě oční vyšetření.
Odborná spolupráce: MUDr. Pavel Stodůlka, Mgr. Karel Liška, MUDr. Lucia Škrovinová
Zdroj: www.nzip.cz
