Elon Musk a Anthony Hopkins

Elon Musk a Anthony Hopkins Zdroj: profimedia.cz

Elon Musk (49) oznámil, že trpí Aspergerovým syndromem
"Když jsem vyrůstal, nevěděl jsem, že něco jako Aspergerův syndrom vůbec existuje," říká slavný herec Anthony Hopkins (83). Dnes o své nemoci, která mu byla diagnostikována v roce 2007, otevřeně mluví a podporuje lidi, kteří jsou na tom stejně jako on
Zpěvačka Susan Boyle (60) do svých 47 let netušila, že trpí Aspergerovým syndromem. Těžce navazovala kontakt s lidmi, trpěla úzkostmi a nedokázala kontrolovat své emoce
Klimatická aktivistka Greta Thunberg (18) v osmi letech poprvé zaznamenala diskuzi o problémech s klimatem, o tři roky později propadla depresím a přestala mluvit. Byl jí diagnostikován Aspergerův syndrom
Dan Aykroyd (68) přiznal, že nebýt jeho nemoci, možná by nikdy nevznikl slavný film Krotitelé duchů. "Jedním z příznaků mé nemoci byla posedlost duchy a vymáhání práva – nosil jsem u sebe například policejní odznak. Začal jsem být posedlý Hansem Holzerem, největším lovcem duchů vůbec. Tehdy se zrodila myšlenka mého filmu Krotitelé duchů," řekl Aykroyd
8 Fotogalerie

Hopkins, Musk a další. Tyhle hvězdy trpí Aspergerovým syndromem

Marie Bezděková

Americký miliardář Elon Musk (49) oznámil, že trpí Aspergerovým syndromem. Tato lehká porucha autistického spektra se mimo jiné vyznačuje obtížným navazováním kontaktů s lidmi. Co všechno Aspergerův syndrom obnáší a které další celebrity jím trpí? 

Elon Musk je americký podnikatel, inženýr a filantrop. Založil kosmickou společnost SpaceX a stál u vzniku automobilky Tesla, kterou nyní řídí. Není ovšem první celebritou, která se přiznala k vrozené lehké mozkové dysfunkci. Hvězdy, které se o své nemoci nebojí otevřeně mluvit, najdete v naší galerii.

Co je Aspergerův syndrom

Mezi průvodní rysy Aspergerova syndromu patří potíže v komunikaci, problémy ve společenských vztazích a v interakci s lidmi, nedostatek představivosti a tvořivé hry. Postižení s Aspergerovým syndromem nemívají takové potíže s řečí jako jiní autisté. Bývají to velmi chytří lidé, kteří se často upnou na jednu věc a ta je pro ně prioritou (například přeříkání jízdního řádu nazpaměť). Potřebují rutinu a pochopení okolí, pak mohou normálně fungovat i pracovat. Onemocnění se vyskytuje častěji u chlapců.

Příznaky Aspergerova syndromu

Pacienti s Aspergerovým syndromem mívají potíže v komunikaci a v pochopení určitých sociálních situací, ze kterých plynou potíže ve vztazích s ostatními lidmi. Většinou bývají intelektuálně zdatní, někteří mají výrazné nadání. Nemají problémy s mluvou a vyjadřováním, většinou však nechápou ironii, žerty, metafory nebo nadsázku a mají potíže s mimoverbální komunikací. Jejich mluva tak může působit strojeně nebo namyšleně. Často vynikají v učení se faktům a vzorcům, mívají horší abstraktní myšlení a představivost. 

Běžné jsou u těchto pacientů časté změny nálad, přičemž někteří lidé s Aspergerovým syndromem se mohou zdát necitliví, zatímco jiní naopak dávají najevo své emoce velmi intenzivně, čímž mohou ostatní uvádět do rozpaků. Další příznaky mohou (ale nemusí) zahrnovat:

  • špatné porozumění nonverbální komunikaci
  • nepřiměřené reakce na dané podněty
  • rutinní chování
  • puntičkářství
  • egocentrismus
  • sklony k podhodnocování sebe sama
  • problémy s koncentrací
  • depresivní stavy
  • paranoidní myšlenky

Lidé s Aspergerovým syndromem také mají často přidružené poruchy, mezi které patří:

Léčba Aspergerova syndromu

Nemoc je neléčitelná. Je však důležité tento syndrom co nejdříve odhalit už v dětství a naučit se s nemocným pracovat v rodině a okolí. S dostatkem času a trpělivosti je možné naučit osoby s Aspergerovým syndromem základním dovednostem pro běžný život, například vhodné komunikaci s lidmi.

Vyšetření

Nemoc diagnostikuje psycholog nebo psychiatr na základě klinických příznaků. Existuje mnoho druhů psychiatrických tabulek, podle kterých je onemocnění posuzováno.

Možné komplikace

U osob s Aspergerovým syndromem se častěji vyvine bipolární afektivní porucha (65 %). Nemoc je neléčitelná, velmi záleží na okolí nemocného. Hrozí osamění, izolace, neschopnost pracovat.

Kdy je třeba navštívit lékaře

Pokud je vaše dítě odtažité, neudrží oční kontakt, má problém v kontaktu s ostatními, neumí reagovat na emoce ani je adekvátně vyjadřovat (kromě strachu, vzteku), je nezbytné vyhledat specializovaného lékaře.

Články z jiných titulů