Senioři málo pijí, bojí se inkontinence. Přečtěte si patero zdravého pitného režimu

S nedostatečným pitným režimem se potýkají lékaři všude ve světě, Česká republika není výjimkou. Člověk by měl denně vypít 2,5 litru tekutin, při horkém počasí až o litr více. "Aby se našim ledvinám pracovalo dobře, měly by vyprodukovat 1500 ml moči za 24 hod. K tomuto množství je nutno připočítat 500 ml vody, která se vypaří přes kůži potem a dalších 500 ml vlhkosti, kterou vydýcháme. Kdyby někdo nevěřil, ať si na chvilku vezme gumové rukavice nebo dýchne na sklo," říká MUDr. Hana Matějovská Kubešová, přednostka Kliniky interní, geriatrie a praktického lékařství FN Brno .

A doplňuje zajímavost: „Kalkulované množství tekutin na pití pro vojáka v protichemickém obleku ve válce v Perském zálivu bylo 25 litrů denně.“

Podle MUDr. Matějovské Kubešové se ale člověk může i "přepít". Pokud příjem tekutin přesahuje za normálních podmínek 4 až 5 litrů, dojde ke změně regulace vnitřního prostředí. Jedinec pak může vyloučit takové množství tekutin, že výsledkem je dehydratace. "Povídat by o tom mohli pivní bohatýři po 6. či 7. pivu, zvláště pokud do toho "zazdí" nějakého toho "prcka"."Kromě toho, že si zničili několik tisíc mozkových buněk a přijali navíc energie jako za vydatný oběd, následující ráno mají žízeň," říká lékařka.

Co bychom měli pít?

Do pitného režimu se počítá vše, co teče, vyjma kávy, černého čaje a alkoholických nápojů, které působí močopudně. S dodržováním režimu mají podle ní největší problém staří lidé. Se zvyšujícím se věkem se totiž snižuje pocit žízně, protože klesá produkce antidiuretického hormonu.

"Druhým důvodem, proč senioři nepijí, je obava z inkontinence. Omezit příjem tekutin ve snaze zabránit nechtěnému močení je ale špatné – naše ledviny mají za úkol udržovat stálost vnitřního prostředí. Snížení příjmu tekutin vede k produkci menšího, ale koncentrovanějšího množství moči, která dráždí výstelku močových cest. A tak dokonce zvyšuje pravděpodobnost nehod úniku moči."

V problematice dostatečného pitného režimu nejen u seniorů je potřeba školit i praktické lékaře, kteří jsou první, kteří tento stav musí u svých pacientů řešit. MUDr. Hana Matějovská Kubešová bude o tomto tématu přednášet mladým praktickým lékařům příští týden na 3. Praktické konferenci pro praktické lékaře v Brně.

Projevy dehydratace

U starších jedinců je nejčastějším důsledkem dehydratace stav zmatenosti. Další skupinou, co "nestíhá pít", jsou pracovně vytížení lidé, kteří většinou na pravidelný příjem v pracovním shonu zapomínají. To se projeví únavou a častějšími bolestmi hlavy.

Obecně vede nízký příjem tekutin k produkci koncentrované moči, ze které snadno vznikají krystaly solí, a tedy močové kameny. Malé množství moči také teče močovými cestami pomaleji, což nestačí k zábraně vzestupu bakterií z dolních do horních močových cest, a tedy vede ke snazšímu vzniku močové infekce.

Dávka 2,5 litru denně neplatí pro pacienty s nemocemi narušujícími činnost ledvin nebo pro ty, co užívají léky na odvodnění. "V těchto případech neplatí běžná kalkulace, ale je nutno dodržovat pokyny lékaře," doplňuje lékařka.

Lékař může nesrovnalosti v pitném režimu svého pacienta odhalit prostřednictvím takových vyšetření, jako jsou vlhkost sliznic v ústech, barva moči či rychlost vyrovnání kožní řasy, případně z laboratorních hodnot, jako jsou hladina sodíku nebo přítomnost močoviny v krvi.

Jak správně pít?

• 1. Dospělý člověk by měl vypít zhruba 2,5 litru tekutin denně. Množství se liší podle hmotnosti a námahy člověka, vliv mají i nemoci. Také v létě by měli lidé vypít více tekutin, protože se více potí.

• 2. Do přijímaného množství se nepočítá káva, černý čaj, alkohol nebo limonády obsahující kofein, které naopak tělo odvodňují.

• 3. Minimálně polovinu denního příjmu tekutin by měla tvořit čistá voda nebo neslazené minerálky.

• 4. Dehydratace se projeví únavou, bolestí hlavy, u starších lidí zmateností.

• 5. Pít hodně je pro ledviny stejně nebezpečné jak pít málo.